Opravdu nevím, co některé Čechy vede k tomu, aby slovo koncert vyslovovali tak, jak svrchu psáno. Původu je, jak známo, italského (tady z latiny) a tam se concerto nemůže vyslovovat jinak než [končerto]. K nám mohlo přijít také ze západu, z francouzštiny, a tady se psané concert vyslovuje nejinak než [konsér]. Zprostředkovatelem ať italského nebo francouzského slova k nám mohla být jedině němčina a zde se psané Konzert vyslovuje [koncert]. Proč tedy vyslovujeme [konzert], když koncept, koncern, koncil a další přejatá slova obdobného původu se stejným seskupením hlásek vyslovujeme, jak se patří? Že by to bylo (mylně) podle konzerva, konzola, konzum? Asi ne, protože výslovnost [konzert] je stylově jiná než „konzumní“ — mluví tak spíš vzdělanci. Přivítal bych, kdyby mi to některý z nich vysvětlil.
Konzert
HOST, 2006, roč. XXII, č. 6, s. 9
„Nejobjevnější věci vznikají na hranicích — tam, kde se smísí prvky zdánlivě neslučitelné,“ říká autorka fantasy Vilma Kadlečková. I přítomné číslo nahlíží tak trochu za hraniční čáru literatury. A nejen v Tématu věnovaném české fantastice. Jak prezentovat naši literaturu v cizině? (Balaštík) Jak pracovat s příběhy ve scénářích? (Hulík) Co je „své“ a co „cizí“? (Weidner) Jaké jsou limity literární kritiky? (Klíčová) Chtěl jsem si upřesnit, jak zní citát T. S. Eliota o dubnu, nejstrašnějším měsíci, ale vyhledávač mi nastrčil Eliota, jméno hřebce v koňském kalendáři. Vida, hranice mezi vtipem a nesmyslem je tenká (Charvátová) a ani poezie nepřijde zkrátka (Vomáčka). „Tvary různých písem / kocour si listuje časopisem / pod lampou kam dopadá / zpod okna tmavá zahrada.“ To zní jako z Mistra a Markétky, ale jde o fantastické verše z Hostince. Inspirativní dubnové čtení!
Martin Stöhr
Revue Host vychází s laskavou finanční podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kutury ČR a statutárního města Brna 
Svižné vyprávění, které nenudí a nesoudí. A že by se dalo. Hranice mezi poli i lidmi jsou i po letech rozorané. Je tam hospoda, malá prodejna, zabíjačky. Taky nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Rodiny srostlé jak stromy, v dobrém i zlém. Život je stále spjatý s půdou a zvířaty. To všechno je Dědina, příběh jedné současné vesnice vyprávěný očima jejích obyvatel. Zve vás na místo, které si chcete přečíst.
Nový ediční plán představuje v oddílech česká beletrie, krimi, překladová beletrie, žánrová beletrie (fantasy, sci-fi, ya), literatura pro děti a mládež, populárně-naučná a odborná literatura, Česká knižnice a poezie celkem 49 titulů.
Tvorba obálek si někdy žádá velké osobní oběti. Jaké?