Líbí — nelíbí

Sloveso líbit se je dynamické, tj. časově zařazené vyjádření libosti. Libost je složitý psychický stav daný mimo jiné úrovní uspokojování individuálních potřeb různého druhu, především estetických (líbí se nám osoba, krajina, lidský výtvor) nebo morálních (líbí se nám něčí chování). Důležité přitom je, že pro toto hodnocení nejsou objektivní kritéria, že je dáno jen individuálním nastrojením. Co potom znamenají tyto věty z právního oboru: „Pražskému městskému soudu se ovšem takový verdikt nelíbil, a případ proto vrátil zpět na Prahu 1.“ — „(Předsedkyni soudu Renátě) Kunzové se nelíbí ani vyjádření mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna...“? Znamenají, že onen verdikt, vyjádření... jsou právně závadné, nebo něco jiného? Tyto formulace patrně nepocházejí přímo z úst právníků, ale spíš novinářů. To ale nic nemění na věci, že nic netvrdí, že jsou bezcenné. V oboru práva platí jiná kritéria než libost — nelibost. Novináři to ovšem mají od politiků — a pro ty je takové pocitové mlžení vítanou příležitostí ke skvělé možnosti udělat na spoluobčany dlouhý nos!